Jan Amos Komenský je osobností, kterou vrcholí husitská tradice, úsilí Jednoty bratrské a celé české reformace. Komenský svým působením a dílem přesahoval svou církev, ze které vyšel – Jednotu bratrskou, svůj národ, ale také svou dobu, v níž žil. Například mnohé z jeho pedagogických návrhů začaly být uskutečňovány až v moderní době.
V měsíci březnu mají výročí narození dvě význačné postavy našich dějin. Dne 7. března se narodil Tomáš G. Masaryk a dne 28. března Jan Amos Komenský. Komenský a Masaryk žili každý v jiné době, a přesto měli mnoho společného. Oba pocházejí z jižní Moravy – Komenský z Uherského Brodu a Masaryk z Hodonína.
Slavnostní liturgií byla v pondělí 21. února 2022 na Husitské teologické fakultě UK otevřena dlouho očekávaná kaple, která bude od nynějška sloužit především k různým bohoslužbám studentů, soukromé či společné modlitbě, ztišení, ale i rozmluvám a sdílení.
„Chce-li jakákoli církev smysluplně působit v tomto postmoderním světě, musí vyjít ze svého bezpečného prostoru kostela a být tam, kde jsou lidé vystaveni zkouškám, pochybnostem, ztrátám, nemocem. A propos – nedělal to tak i Kristus?“ uvažuje duchovní Jaroslav Křivánek. Také on se v našem časopise podělil o své poznatky a pocity z praxe kaplana - ve Fakultní nemocnici v Olomouci a také ve vazební věznici.
Jak vidí duchovní z naší církve budoucnost této služby, cítí se vojenský kaplan být více duchovním či vojákem nebo jak skvělé, přátelské vztahy se mohou vytvořit nejen mezi pacientem a kaplanem, ale i s personálem nemocnice. Na tyto a další otázky se pokusíme nalézt odpověď s vojenským kaplanem Davidem Tomčíkem.
Jeví se Vám termín pastorace příhodný pro označení kaplanské služby. Jak na něj pohlížejí samotní kaplani?
Pojem pastorace (pastýřská služba) jistě vystihuje, o co v této službě jde. Jen si říkám, že charakter naší služby je specifický, protože je zaměřen ke všem lidem v nemocnicích a zařízeních, kde nemocniční kaplani pracují. Tato služba se týká pacientů/klientů, zdravotníků i rodinných příslušníků.
