Aktivity

Německý skladatel, německý sbor a orchestr a americká pěvkyně uctí Jana Husa

19. října t.r. zazní v kostele sv. Šimona a Judy v Praze gospelové oratorium pro sólo, dva sbory a orchestr PRAVDA V PLAMEMECH. Requiem pro Jana Husa (Wahrheit in Flammen. Requiem für Jan Hus), které před pěti lety vytvořil německý skladatel Ralf Grössler. Po úspěšné světové premiéře v severoněmeckém Wildeshausenu a řadě repríz v dalších německých městech bude nyní toto pozoruhodné dílo uvedeno v Praze v české premiéře. A protože mnoho významných skladeb, věnovaných Janu Husovi, ve světě ani u nás neexistuje, bude tento koncert bezesporu mimořádnou hudební i duchovní událostí.

O víkendu 17. - 19. 2. se v kuřimské skautské klubovně uskutečnilo setkání mladší mládeže, v návaznosti na předešlé ročníky a tábory. Na tuto akci se sjeli účastníci z Brna, Olomouce, Ostravy, Prahy a z obcí v okolí těchto velkých měst.

Když jsme na začátku února vyrazili na cestu po Thajsku, neměli jsme ponětí, co všechno nás na této pouti potká. Naše kroky započaly v hlavním městě Bangkoku, naše očekávání byla zcela jiná než realita.

Zamyšlení nad tématem tohoto měsíce vyvolává poněkud rozporuplné úvahy. Pro tý­deník s náboženskou tematikou je takové téma zajisté klasické, zpracované do detailů v nesčetných homiliích a meditacích inspirovaných sakrálními texty a jejich květnatými interpretacemi.

Víte, děti, co je to meditace? Je to stav, kdy se člověk snaží zklidnit, zastavit, jak se říká, pročistit si hlavu. Meditace se používá snad ve všech náboženstvích. V dnešní uspěchané době však stále více lidí zjišťuje, že i když v Boha nevěří, je pro ně blahodárné čas od času se meditaci věnovat. Můžete proto třeba i v městském parku narazit na někoho, kdo v ústraní sedí v tureckém sedu, ruce má položené na kolenou, oči za­vřené…

Již odmalička mě tatínek brával kaž­dou sobotu do Beskyd na Ondřejník. Chodívali jsme s naší fenkou Monou, zatímco maminka nás čekala doma. Pokaždé jsme se znovu dívali na malou chatrč, která stála na úpatí nejprudší části této trasy. Vyprávěli jsme si, jak by se dala opravit a zve­lebit. Jak jsem dospívala, priority a aktivity v mém životě se měnily a s tatínkem začal více chodit můj mladší bráška Jeník.