Náboženské a pedagogické spisy J. A. Komenského náležely k důležitým vybavením knihoven duchovních a učitelů první generace Církve československé (husitské). Výchova a vyučování mladé generace byly pochopeny jako významný a velmi podstatný úkol církve.
Modernistický kněz Karel Farský působil současně jako učitel náboženství ve školách a věnoval se s porozuměním dětem a mládeži. V jeho pohledu je dítě blízko Bohu a není ještě tolik zatíženo hříchem, kterému se teprve učí. Zde se ukazuje pozoruhodná shoda mezi Farského názory v Postile a teologií dítěte Jana Amose Komenského, který v dítěti viděl původní dobré dílo Stvořitele, které právě dobrou výchovou má být chráněno a rozvíjeno. Farský chápal výchovu jako přivádění člověka zpět k jeho pravému lidství v Kristu.
V osnovách a učebnicích Církve československé (husitské) bylo vždy zařazováno téma „Komenský“ a byly uváděny citace z některých jeho spisů. Komenský byl představován jako vlastenec a toto jeho vlastenectví bylo důležitým motivem i v církevní a školní výuce naší církve v době první republiky. Pojednání o této postavě české historie v rozšířené učebnici Seménka doplňoval obrázek loučení Komenského s vlastí.
K představitelům katechetiky Církve československé husitské se řadí dr. Rudolf Urban, který je autorem knihy „O lepší výchovné cesty“. Kladl důraz na náboženské základy Komenského pedagogiky a v jeho pojetí výuka náboženství měla být součástí školní výuky. Neztotožňoval se s názory některých představitelů reformní pedagogiky, kteří již pro výuku náboženství ve škole moderní doby neviděli místo.
Podobně i Rudolf Horský kladl zřetel na víru a zbožnost u Komenského. U Komenského není náboženství nějakým přídavkem či doplňkem výchovy a vzdělávání člověka, ale východiskem. Prof. Rudolf Horský se věnoval organizaci nedělních škol po druhé světové válce. Vyznačoval se hlubokým zájmem o Komenského a je autorem velkého počtu příspěvků a článků věnovaných této osobnosti. V mnoha ohledech byl Komenským a bratrskou tradicí inspirován.
Především to bylo v zájmu o sborovou výchovu. Tou se vyznačovala právě Jednota bratrská, která měla propracovaný výchovný systém rozlišující své členy na počáteční, pokračující a dokonalé či k dokonalosti se nesoucí. V době první republiky těžiště výchovy mladé generace spočívalo především ve školní výuce předmětu náboženství. Rudolf Horský viděl jako vlastní prostředí náboženské výchovy mladé generace sbor ve formě nedělní školy.
Další z přímých odkazů Komenského v díle prof. Horského byl patrný v jeho kladném oceňování katechismu jako základní příručky pro křesťanské vzdělávání. Komenský vydal Bratrský katechismus a sám vytvořil příručku „Prastaré obecně křesťanské náboženství“. Rudolf Horský vytvořil katechismovou příručku pro biřmovance s názvem „Cesta“. Třetím příkladem inspirace Komenským a Jednotou byl zájem o dobrou přípravu budoucích kněží a bohoslovců. V Jednotě byl na dobrou přípravu budoucích duchovních a kazatelů kladen velký zřetel.
Komenského výchovný systém byl důkladně propracován a tvořil ucelenou výchovu člověka v každém období jeho života, jak je zřejmé z jeho Didaktiky. V Církvi československé husitské byla nejucelenější koncepce výchovy vytvořena po druhé světové válce s názvem „Základy řádu duchovní péče Církve československé“ a byla přijata na II. sněmu v roce 1947. Po roce 1948 však nastala doba, kdy se totalitní režim svými mocenskými praktikami snažil náboženskou výchovu ze společnosti zcela vytlačit a nahradit ji ateistickou ideologií. Pro Církev československou husitskou to znamenalo, že původní spojení teologie a pedagogiky, náboženství a výchovy bylo rozpojeno a odděleno. Církev československá spolu s dalšími církvemi vzešlými z reformace udržovala Komenského náboženský odkaz uvnitř svých společenství. Po roce 1989 se opět naskytla možnost spojení teologie a pedagogiky, které bylo tak příznačné právě pro J. A. Komenského.
Jestliže procházíme učebnice a katechetické příručky naší církve od počátku, tak můžeme rozpoznat, že nejčastěji je citováno tzv. Komenského šestero, které je obsaženo ve spise Závěť umírající matky Jednoty bratrské. Je to klasický katechetický text, podobně jako tzv. Husovo sedmero (Hledej pravdu …). Šestero stručně shrnuje odkaz Komenského působení i Jednoty bratrské, ale i celé české reformace. Komenský nám odkazuje 1) lásku k Boží pravdě, 2) Bibli svatou, 3) lásku k řádu a kázni, 4) společnou službu Bohu, 5) pěstování rodného jazyka, 6) lepší výchovu mladé generace. Současná učebnice náboženství CČSH „Kořínky víry“ obsahuje kapitolu věnovanou J. A. Komenskému a neschází zde ani jeho Šestero.
K letošnímu 430. výročí od narození J. A. Komenského jsme v naší církvi připravili publikaci pro děti od Jany Krajčiříkové s ilustracemi její dcery Lucie. Knížka se nazývá „Tatínkovo vyprávění o Janu Amosovi“. Osobnost „učitele národů“ jako věřícího člověka tvořivě dětem přibližují nové omalovánky od Anny Radové.
