Rozhovory

Velikonoce mají dva základy: připomínku toho, co se tehdy stalo – smrt Krista. A také jeho vzkříšení, další příchod, nový život. Jsou Passio i Pascha, říká akademik a duchovní Církve československé husitské Pavel Kolář.
Co všechno vlastně spadá do období Velikonoc?
Spíše než o období Velikonoc mluvíme o velikonočním období, jehož středem jsou Velikonoce. V našem církevním ka­lendáři tvoří toto období dva svébytné časy (lat. tempora): postní doba jako čas přípravy ke slavení Velikonoc a doba ve­likonoční.

Rozhovor Olgy Nytrové s profesorem Štěpánem Rakem.

Vím, že jsi léta obdivoval mírotvorce a génia J. A. Komenského, zejména jeho Obecná porada o nápravě věcí lidských tě nadchla silou své vize, naléhavostí poselství, které se týká celého lidstva. Jaký byl osud tohoto spisu, na němž autor velmi lpěl a přál si, aby jím byly lidské bytosti osloveny?

Meditace je cesta z hlavy do srdce. Hledal jsem v křesťanské tradici něco, co by mi prohloubilo zkušenost, a přitom bylo ekumenické. Našel jsem spojení me­ditace a křesťanství, popisuje svou cestu k meditaci farář CČSH v Děčíně a ústecký vikář Vladimír Volráb. Krom vlastní du­chovní a meditační praxe vede také če­skou pobočku Světového společenství pro křesťanskou meditaci.

Kontemplace byla vrcholem života v antice a posléze i v křesťanství. Člo­věk je díky ní proměňován, říká docent Václav Ventura, řeckokatolický du­chovní a akademik, který se zabývá pa­tristikou a spiritualitou raného mnišství, kterou vyučuje také na Husitské teologické fakultě UK.

Ludvík Hess je novinář, spisovatel a chovatel koní. Od roku 2005 zakládá babyboxy. Při studiu SVVŠ Na Zámečku v Libni založil se spolužákem E. Machálkem v roce 1964 literární časopis Divoké víno.

„Během více než třiceti let, která uplynula od pádu ,železné opony‘, svou neúprosnou publicistikou zdůrazňuje Alexander Tomský základní smysl individuálního i pospolitého života, konzervatismus zdravého rozumu, jejž opět ohrožují budovatelé staronové utopie společenské a sociální spravedlnosti.