V tomto roce bychom se v Českém zápase rádi zaměřili na rozhovory s inspirativními a aktivními osobnostmi z naší církve s tím, že tento člověk sám může upozornit na dalšího vhodného „kandidáta“. Samozřejmě uvítáme také tipy vás, našich čtenářů!

Následující řádky přinášejí odpovědi na otázky směřované k sestře Marice Zvardoň, která je duchovní v náboženské obci Praha-Vyšehrad:

Jste farářkou ve vyšehradské náboženské obci a těšíte se značné přízni (soudě dle častých žádostí o svatební obřady i křty). Zcela jistě se řadíte mezi oblíbené farářky Církve československé husitské. Kdy jste se rozhodla stát se farářkou a je pro Vás tato práce naplňující?

Výzvu vstoupit do služby farářky jsem přijala na konci studia teologické fakulty. Práce faráře/-ky je velmi náročná. Vzhledem k tomu, že v církvi chybí finanční prostředky, farář dost často musí zastat práci i roli několika lidí a profesí. Správce budovy, opraváře, zahradníka, účetního, právníka, realitního makléře, psychologa, učitele, kněze, managera atd. Navíc farář pracuje všechny svátky a víkendy, tedy všechny volné dny zbytku rodiny, se kterými nemůže jet na chatu ani na velikonoční prázdniny. Také se často střídají činnosti, které jsou dost protichůdné. Z pohřbu jedete zařídit odtékající okap, potom dáváte brigádu bezdomovci, vedete studium Bible, do toho řešíte jako rodič školu, školku... bohoslužbu střídá porouchané topení v bytě nájemníka nebo docházka k umírajícímu.

Já si navíc vymyslela kavárnu v přízemí farního domu a vypracování žádostí o grant na komunitní centrum.
Pokud neonemocníte, máte šanci vše celkem zvládat a pak to i dává smysl a když vidíte, že vše, o co se snažíte, přináší i mnoho dobrého nebo pomoc druhým, je to i naplňující.

Co je pro Vás při práci nejnáročnější či největší výzvou?

Nejnáročnější je pochovávat děti a sdílet utrpení truchlících. Jednou jsem pochovávala desetiletého chlapce (chvíli s otevřenou rakví) a večer jsem pak plakala a objímala své děti s vděčností, že dýchají. Nebo jsem oddávala mladý pár a do tří měsíců ženicha ukládala do hrobu. Kamarádce jsem pochovávala syna, který se jí oběsil … Ta neskutečná bolest lidí, kteří musí čelit této obrovské ztrátě, je velká. Jinak mám ráda výzvy a ráda překonávám překážky, pokud vedou k posunu. Výzva, kterou ráda přijímám, je zkvalitnění všeho, co dělám. Zvláště když to přináší radost a krásné vztahy a prohlubuje lásku. A to mám nyní na mysli nejen mezilidské vztahy ale i vztah k pří-rodě, zvířatům, celé planetě.

Mimo duchovenskou službu se věnujete i mnoha kreativním činnostem, jako je kupříkladu zpěv a malba. Na jaké žánry či témata se zaměřujete? A jak se dá skloubit práce farářky s uměleckou činností?

Pocházím z umělecké rodiny, kde tvoření je běžnou součástí života. Miluji hudbu a ve výtvarném projevu jsem přijala za své olejomalbu, kterou se i občasně živím. V malbě pro mne není omezení a vlastně ani v hudbě. Maluji nejraději dokonalé Boží stvoření, stromy, ptáky, moře, hory, zvířata, lidi... rybáře, cesty atd. Malovala jsem hodně na cestách. Ve Francii, kam jsme jezdili jako studenti trhat víno. Provence jsem zachytila už mockrát a několik mých obrazů také visí na stěnách jejich kamenných domů.

Přepluli jsem ve třech Atlantický oceán na malé plachetnici, i to jsem zachytila na obrazech, stejně jako lidi mnoha tváří i barev... No, to bych se teď mohla rozepsat na sto stránek :-)

V hudbě se různě posouvám. V současné době upřednostňuji jazz, latinu a vše, co se houpe v rytmu s důrazem na druhou, čtvrtou dobu nebo složitější rytmy world music.
Práce farářky s uměleckými činnostmi se dá skloubit velmi dobře. Uměním se dá opravdu mnoho vyjádřit. Pocity, nálady. Umění může být terapeutické i společenské. Může pohladit a přinést radost účastníkům i posluchačům či divákům. Může vést i na cestě sebepoznání. Literární vyjádření je v tomto ještě explicitnější.
Umění využívám i při své farářské práci a ráda podporuji všechny, kdo mají nějaký talent nebo chuť a tak i u nás v náboženské obci existuje hudební těleso, se kterým občasně vystupujeme nebo hrajeme při bohoslužbách.

Ve Vaší náboženské obci se koná, krom pravidelných nedělních bohoslužeb, i mnoho zajímavého z programu pro děti i dospělé. Přiblížíte nám některé z těchto aktivit? Na co byste naše čtenáře pozvala?

Konáme i literární večery, besedy se zajímavými lidmi (měli jsme za hosta např. pana generála Petra Pavla, herce Pavla Lišku, mořeplavce Rudolfa Krautschneidera a další), divadelní představení a spousta dalšího pro dospělé i děti. V tomto ohledu je to velká radost a požehnání.

Stále ale musíte být tahoun a mít na paměti, že samo se to neudělá :-). Také je důležité mít jasnou představu, kam se chcete vydávat a kam ve svých činnostech cílíte.

Koho Vy osobně považujete za inspirativní osobnost (faráře či farářku) Církve československé husitské a proč?

Inspirativních kolegů a kolegyň mám hodně. Pokud bych měla zvolit jen některé, pak jmenuji: Davida Smetanu, Tomáše Karla, Aleše Tomčíka, Davida Tomčíka, Michala Balka, Václava Balka, Sandru Silnou nebo Martinu Kopeckou, Davida Frýdla, Renatu Wesley atd.

Mnohokrát děkuji za rozhovor a přeji vše dobré do nového roku 2022.
Josefina Hudcová

Přehled publikovaných článků

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše