...Něžnost dítěte, které bylo dáno Židům, celému světu a i nám položeno do jeslí, to je Boží něžnost, která nás odjakživa bere za srdce. Vyvolala ty nejkrásnější písně, koledy, které zpívají o tom, že Pán Bůh chce, abychom se ho dotýkali, abychom ho kolébali, milovali. Je zde, kde právě jsme, a jsme tu, kde chce být s námi.
Mezi křičícími dětmi na dvoře činžáku, v tlačenici metra i ve sterilní naději chvějící se nemocniční atmosféry – pomysleme na to: je zde, kde jsme. To by nás mělo přesvědčit, když Bůh to s námi znovu zkouší tak něžným způsobem, v dítěti, které se rodí proto, abychom je milovali.
Na dobrém začátku záleží zdar díla. Platí to i na začátku nového roku. My křesťané víme, že nám Pán Bůh umožňuje určitý výhled, nový obzor. Chci tím říct, že tímto prvním dnem z příštích tři sta šedesáti pěti dnů nevstupujeme na neznámou půdu, do „neznámé země“. Je to známá země navzdory všem záludnostem a nebezpečenstvím, jež v sobě může skrývat naše nejbližší budoucnost. Nemyslím teď na plány, které můžeme mít na základě dosavadních zkušeností a výpočtů pro tento rok, na jehož průběhu se budeme podílet. Mám na mysli toto: nový rok je známý, protože je to rok Boží milosti, Boží milostivé léto, protože je to oblast působení Pána Ježíše. I naše dny letošního roku jsou zapsány v „jeho knize“.
Milost znamená mít možnost. Možnost vykonat něco v Ježíšově jménu. Možnost vyzařovat do svého okolí trochu pokoje, protože on je naším pokojem. Uskutečnit alepoň kousek, náznak smířlivého ducha tam, kde dojde ke sporu mezi našimi bližními, poněvadž víme, že my všichni žijeme z jeho smírčí oběti, odpuštění, protože důvěra v něj nás osvobozuje od všelijakých tlaků, činí nás prozíravými a naplňuje nás klidem.
Milost znamená bezpečí. Jsme a zůstáváme v Božích rukou. Tato ruka nás může snadno tvrdě postihnout, jestliže se vzepřeme, podlehneme-li pokušení být Pánu Bohu nevěrní s jinými autoritami. Přesto však zůstává rukou toho, kdo nás z lásky „pro sebe“ stvořil.
Tomu důvěřujeme a dozvěděli jsme se o tom zajisté z Ježíšova učení, jeho působení ve světě, oběti na kříži i zmrtvýchvstání. To platilo tehdy v Nazaretě na počátku jeho pozemského působení a platí to i dnes všude tam, kde máme svůj domov a kde se shromažďujeme v jeho jménu a kde v jeho jménu začínáme nový rok, rok jeho éry.
Z myšlenkové dílny Josefa Špaka
Autor fotografie: Jana Krbcová
