Slovo na zahájení konference k sociálně-etické problematice CČSH na HTF UK

Vážená paní děkanko, vážení účastníci konference, sestry a bratři, všechny vás tímto srdečně pozdravuji.

Základy sociálně-etické orientace Církve československé husitské jsou církevním dokumentem, proto si dovolím sdělit také několik svých pohledů a poznámek.

Sněmovní výbor, který tento dokument připravoval, byl složen z duchovních i laiků ze všech diecézí v celkovém počtu dvanácti. Jeho členy byl například Vratislav Štěpánek, pozdější biskup a patriarcha, nebo Milan Semilský, pozdější plzeňský biskup, Dobromil Malý nebo Naděžda Brázdilová a další. Z členů výboru, který připravoval sněmovní dokument, žijí Václav Böhm, Naděžda Kotková a Jaroslava Nováková. Předsedkyní výboru byla prof. Anežka Ebertová, vyučující na tehdejší Husově československé bohoslovecké fakultě, která je považována za hlavní autorku tohoto dokumentu.

Sestru prof. Ebertovou jsem znal osobně, a to jak v rovině studenta, tak později i jako farář v rovině spolupracovníka v duchovní správě. Jako vyučující nás vedla sestra profesorka k pracovitosti, v níž byla sama příkladem. Nesouhlasili jsme s některými jejími názory, ale respektovali jsme její odbornost a rozhled. Po odchodu z fakulty se věnovala od roku 1995 duchovní správě v náboženské obci v Praze – Vyšehradě. Praktické službě farářky se věnovala s plným nasazením a utvářela živé společenství založené na přátelských a osobních vztazích.

Co předcházelo Základům sociálně-etické orientace? V úvodu tohoto dokumentu je řečeno, že je v kontinuitě s tradicí sociálně etického myšlení, která jsou vyjádřena usneseními dosavadních šesti sněmů (Usnesení VI. řádného sněmu Církve československé husitské. Praha 1983, s. 99). Důležitým zdrojem pro poznání sociálně-etických názorů a postojů v Církvi československé (husitské) je Spisarova Etika z roku 1948 (Spisar A., Ethika v duchu církve československé. Blahoslav. Praha 1948).

Základy sociálně etické orientace obsahují často se opakující pojem „odpovědnost“ – „odpovědnost víry“ (s. 100) či „společenská odpovědnost církve“ (s. 101). „Pravá víra se projevuje odpovědností“ (s. 99). V úvodních pasážích je připomínán motiv křesťanské eschatologie jako „naděje evangelia“ – výhled k budoucímu Božímu království, svědectví a služba jemu (s. 101). V úvodní časti je zmiňován i zápas Husův a program nápravy J. A. Komenského (s. 101). S odpovědností je spojena křesťanská víra, naděje, ale také láska, která se projevuje diakonií – pomocí lidem v jejich potřebách a zápasech (s. 102).

Dokument vznikal v době normalizace, v čase komunistického totalitního režimu, právě proto mnohé v tomto dokumentu musíme ocenit. Současně nese některé znaky poplatnosti své doby.

Sporné a dobově poplatné názory jsou zřejmé v odmítnutí soukromého majetku (s. 121) a v kladném ocenění ateismu (s. 108). Na druhou stranu se v současnosti můžeme setkávat s názory papeže Františka proti absolutizaci soukromého vlastnictví (Encyklika o bratrství a sociálním přátelství /Fratelli tutti/. Praha 2021, s. 70-71; Laudato si´. Buď pochválen. Encyklika o péči o společný domov. Praha 2018, s. 62-63). A také se snahou pochopit pozitivněji ateismus, například u Tomáše Halíka a Anselma Grüna (Halík T; Grün A., Svět bez Boha. Ateismus jako svět náboženské zkušenosti. Lidové noviny. Praha 2017; s. 30-34).

Co po Základech sociálně-etické orientace následuje? V rámci VIII. sněmu Církve československé husitské, jehož jsem byl generálním tajemníkem a později jako patriarcha jeho předsedou, vznikal v jiném společenském kontextu materiál a předloha „Slovo CČSH k sociální etice“. Byl tvořen výborem za vedení sestry biskupky Jany Šilerové. Jako jediný ze sněmovních návrhů nebyl dán k projednání plénu sněmu a nebyl nakonec přijat. Tématem, které v té době naši církev rozdělovalo a na které se soustředila diskuse k tomuto materiálu, byla homosexualita. Zpracování materiálu tehdejším sněmovním výborem však ještě čeká na dílčí zužitkování v církvi.

Znovu nastolení témat sociálně-etických jako obsahové těžiště této konference je jistě vítané a přínosné, jak pro fakultu, tak pro církev. Konference tak dává prostor k odborné reflexi pedagogů fakulty konkrétního významného dokumentu i k příspěvkům doktorandů a studentů z hlediska jejich současných pohledů. Dokument Základy sociálně-etické orientace je dokumentem církevním, který vzniká procesem uvnitř církve. Náročnost sociálně-etických témat však vyžaduje aktivní zapojení též pedagogů fakulty, sestra prof. Ebertová toho byla dokladem. Věříme, že se spolupráce mezi církví a fakultou bude rozvíjet i v tomto směru. Odborná reflexe a diskuse v rámci této konference je k tomu dobrým předpokladem.

Listopad 2022