Šťastné sestry, šťastní bratři. Právě jsme četli text z evangelia podle Matouše, který dobře známe. Tak takoví bychom měli být – já, ty, farnost, církev! Dnešní slovo Ježíše k nám je základní poselství, jak máme žít.
Způsob Jeho myšlení a šťastný životní styl. A co víc, opravdu to funguje.
Když se poctivě zamyslíme, tak nás asi zarazí, že si najednou uvědomíme: „Jeho myšlení není úplně naše myšlení! Jeho jednání není jako naše.“ Jdeme jen kolem Ježíše Krista. To je potom příčinou, že lidé v naší blízkosti se netouží stát křesťany.
Přístup Ježíše k životu převrací svět. Revoluce, při níž netekla krev, jen jeho vlastní, nesesadil žádnou vládu, jen lidskou pýchu. Možná někdy splňujeme jedno z blahoslavenství, ale těžko jsou celá programem našeho života. Díky za každé z blahoslavenství, které jsme přijali, žijeme a je přirozenou součástí našeho každodenního života.
Chci být takový, jakého mne chce mít Ježíš. To je jediná cesta, která vede k Životu. Protože jen ti do Božího království dojdou. Vnitřně přijmout, že cesta blahoslavenství je ta nejlepší, to chce samozřejmě naši víru. Když si ji osvojíme jako životní styl, neseme časem dobré ovoce.
Někdo má smysl života v sobě, práci, dětech, koníčcích, penězích, hádání se o dědictví v rodině. Dokáže v sobě živit závist, že nemá to, co ostatní, zakládat si na tom, co dokáže, pohrdá druhými.
Co je to chudoba v duchu? Vždyť přece nechceme být prostoduší! Copak Bůh si libuje v chudobě, hlouposti? Blažený je ten, kdo je prázdný pro Boha.
Jak utíkáme před bolestí, zármutkem, když je nám něco nepříjemné – ale nevede nás to náhodou k Bohu?
Možná s lucernou bychom hledali tiché.
Jak málo je milosrdenství. Dokážeme lidi podezírat ze všeho možného, promítat do nich své hříchy a nápady místo čistoty srdce.
Ježíš odmítá všechno, co se protiví Duchu pravdy. Kolik z nás přispívá k rozdělování a štvaní lidí proti lidem místo tvoření pokoje!
Nesnášenlivost je to, když dáme na první místo sami sebe, své sobec-tví. Jsme bohatí samolibostí, ješitností, silným já. Nejraději bychom nepohodlné pronásledovali.
Osm blahoslavenství v uších nás křesťanů zní 2000 let. Co by to znamenalo za převrat vzít Ježíše vážně! Ve svém osobním životě, rodině, farnosti. V momentu by bylo vyřešeno mnoho každodenních třenic, ale i zabíjení, rozvody, hlad,… jen kdybychom žili, jak žít máme. Jde o tebe, o mě, o nás. Musím chtít začít sám u sebe vzít blahoslavenství část po části jako svoji životní cestu a nenechat se odradit, když přijdou nezdary a protivenství. Vytrvat s Ježíšem.
Boží cesta je jiná. Jen si všimni, jak Pán zasahuje do dějin, bere si nepatrné lidi. Učinil si je. Tesař Josef a dívka Marie a narození v Betlémě. Ježíš se přihlásil k li-dem i z okraje společnosti, aby za ně položil život otroka.
Jen se podívej kolem sebe. Nejsme nic – takové si nás ale Bůh vyvolil. Cesta Boha k člověku. Bůh bere ty nejnepatrnější, dává moudrost a na-bízí království a čeká, kolik se najde těch, co půjdou Boží cestou. I my jsme povolaní stát se tak chudými, kteří Boha vždy a všude potřebují. Stát se schopni přijímat lidi kolem sebe, každého. Přijímat lidi takové, jací jsou, s chybami, ubohostí. Usilovat víc o Pána, než o nápravu svých křivd. Až se najdou lidé ochotní jít skrze blahoslavenství za Pánem, pak začne převrat v naší rodině, i společenství našich farností. Křesťanství bude znovu životní silou oslovující i ty, kdo se dnes považují za nevěřící. Je na nás přijmout blahoslavenství jako životní program a jím inspirovat prostředí kolem nás.
Někdo namítne: „ Je to moc těžké.“ Věřím, že každý najdeme spoustu možností žít blahoslavenství už dnes. Poznáme, v čem je, budeme je žít a vytrváme v tom, kde nám Pán otevře nové možnosti.
M. Kopecký
Pane, dej nám odvahu přijmout to, že by se nás blahoslavenství mohlo alespoň týkat,
a vykročit tím směrem. Když už je nedokážeme přijmout jako každodenní náplň.
Díky, že se tě nemusíme bát, ale můžeme důvěřovat, protože trpělivě čekáš,
až i my blahoslavenství pochopíme celým srdcem.
Je toho na nás moc přijmout celé blahoslavenství, dej, ať si připustíme,
že se tvé slovo týká opravdu nás. Dej ochotu vyjít za tebou a veď si nás podle toho,
abychom byli jednou křesťany podle tvého srdce. Amen.
