Pro filozofa a prezidenta T. G. Masaryka je charakteristický důraz kladený na mravnost, politickou angažovanost a vzdělání. Dokládá to i úryvek z jeho spisu Ideály humanitní z roku 1901: „Mravnost je založena na citu. Ale není každý cit pravý, pěkný, a protože mravnost na citu je založena, neodporuje proto rozumu. Hledejme vzdělání; právě proto, že cit je slepý, musíme citu svítit rozumem. Vzdělání hledejme praktické, ale také všeobecné a filozofické.
Dnes zejména je také třeba vzdělání historického, politického. Mravnost dnes znamená do veliké míry mravnost politickou. Nedělejme rozdílu mezi politikou a mravností. Chceme-li vzdělání, buďme pozorni, učme se myslit, ale nebuďme všeteční. Být moudrý, o to běží. Mnohovědnost nás nespasí. Pokud je to možno, všechny své síly musíme pěstovat souladně. Nejen ducha, nýbrž i tělo. Pokud možno vzdělání harmonické“ (Ideály humanitní. Praha 1990, cit. s. 60).
Masaryk v tomto spise klade otázku, kde má mravnost a etické jednání svůj původ, zda v citu nebo rozumu. Je založena na citu, ale má být podložena i rozumem. Současně Masaryk odkazuje nejen na lidský cit nebo rozum, ale na normu biblickou – Ježíšův příkaz lásky k bližnímu (s. 57).
Politika je angažovaný zájem o veřejné dění, které se nás dotýká. Masaryk o sobě dosvědčoval: „Jsem člověk politický, politické problémy mě zajímají a drží od mládí“ (Karel Čapek, Hovory s T. G. Masarykem, Praha 1969, s. 245). Ale politika má rozměr morální. Politika není oblastí, kde by mravnost neplatila. Masaryk upozorňuje: „Nedělejme rozdílu mezi politikou a mravností.“ „Všechna rozumná a poctivá politika je provádění a upevňování humanity uvnitř i navenek; politiku, jako vše, co děláme, nutno důsledně podřizovat zákonům etickým“ (Hovory s T. G. M., cit. s. 244).
A třetí oblastí je vzdělání, v propojení s mravností a politikou. V uvedeném úryvku se z úst Masaryka ozývá Komenského požadavek harmonického vzdělání uskutečňovaného v souladu všeobecnosti i praktičnosti, ducha i těla. Masaryk dílo Jana Amose Komenského studoval, včetně jeho Obecné porady, jak prozrazují jeho přednášky z dějin filozofie z roku 1889 (Josef Zumr, Komenský a Masaryk. Filosofický časopis 1992, č. 1, s. 97-98). Masaryk výslovně poukazuje na potřebnost vzdělání v oblasti historie a politiky, když říká: „Dnes zejména je také třeba vzdělání historického, politického.“ Pronikání do historie přináší i znalost politiky. Vždyť historie je spojena s neustálými zápasy o moc, včetně využití různých intrik a prosazování záměrů vojenskou silou, násilím a útlakem. Ale dějiny nejsou jen zápasem o moc, ale také zápasem o hodnoty, jakými jsou pravdivost, spravedlnost, soucit, o hodnoty pravé lidskosti. Tento zápas v naší novodobé historii státu ztělesňuje právě Masaryk, proto má být jeho odkaz připomínán i dnes.
