Moderátor: Lev Bezouška, farářka CČSH: Elvíra Mrákotná a investigativní reportér: Prokop Kufřík

Moderátor: Paní farářko, také slavíte mši v neděli ráno?
Farářka: Ano. Ale většinou používáme slovo bohoslužba. I když, jednou jsem za­stupovala kolegu ve vedlejším sboru a při­šli tam lidé, kteří říkali, že jdou na myši. Myslela jsem, že to jsou deratizátoři. Ale když se posadili do lavice a otevřeli zpěv­níky, pochopila jsem, že přišli na bohos­lužbu.

Moderátor: Pokud vím, vaši Liturgii na­zýváte Doktora Karla Farského.
Farářka: Máme Liturgii Farského, podle jména našeho prvního patriarchy, a pak druhou Liturgii.
Moderátor: To znamená, že máte 1. a 2. Liturgii Farského?
Farářka: Ano. Totiž ne. Vy mě úplně ple­tete. První je Farského. Ta druhá není. Říká se jí druhá, protože vznikla později. Far­ského se říká první, protože by bylo nelo­gické, abychom měli jen druhou a ne první.
Moderátor: To je poněkud komplikované. A vy tedy také sloužíte či vedete Liturgii?
Farářka: Ano, jistě. U nás mohou sloužit i ženy, bratře.
Reportér: Proč ho oslovujete bratře, copak jste sourozenci?
Farářka: Ne, my se takhle v církvi oslo­vujeme – sestry a bratři.
Reportér: Ale duchovním se přeci říká otče.
Farářka: U nás ne. Říkáme si sestry a bratři, protože jsme demokratickou církví. Kromě toho u nás se duchovní mohou ženit a vdávat a mít děti. Nedělalo by dobrotu, kdyby úplně cizí děti oslovovaly faráře otče.
Reportér: Ani vaši představitelé – patri­archa a biskupové se neoslovují otče?
Farářka: Ne, znám jednoho duchovního, který na oslovení otče odpovídá: když už, tak dědo...
Reportér: A kdo vlastně rozhoduje, kdo bude patriarchou či biskupem?
Farářka: Patriarchu volí sněm a biskupa diecézní shromáždění. Tam se sejdou zá­stupci obcí. Každou z nich reprezentuje duchovní a laik.
Reportér: Takže vy je lajkujete?
Farářka: Ne, laik, to je někdo z věřících náboženské obce, většinou člen rady star­ších.
Reportér: Takže vy jste Indiáni?
Farářka: Ne, my jsme husiti.
Moderátor: Jak jsem slyšel, to byli pěkní divoši.
Reportér: Tak to pozor! Žižka byl náho­dou vynikající stratég a zavedl přísný vo­jenský řád.
Moderátor: Vy ale nejste opravdoví hu­sité. Nazvali jste se tak až v 70. letech mi­nulého století. Původně jste byli Církev československá.
Farářka: Ano, církev se tak přihlásila k odkazu Jana Husa. Naši zakladatelé zdůrazňovali, že má člověk rozumět tomu, co se děje při bohoslužbě, proto chtěli, aby byla česky. Podobně jako usilovala refor­mace o zpřístupnění Písma lidem, a proto ho Jednota bratrská přeložila do češtiny.
Reportér: O jakém písmu mluvíte?
Moderátor: O Písmu svatém.
Farářka: O Bibli.
Reportér: Prý je dneska přeložená do mnoha set jazyků? Jaké byly ty původní?
Farářka: Starý zákon hebrejsky, Nový zákon řecky.
Reportér: A vy umíte hebrejsky a řecky?
Farářka: No, ehm...
Moderátor: Snad jste se to na vaší Husit­ské teologické fakultě učili, ne?
Farářka: To ano.
Moderátor: A co jste tam třeba ještě pro­bírali?
Farářka: Tak třeba... a taky.... a plno dal­ších zajímavých věcí...
Moderátor: Zdá se, že si toho moc nepa­matujete. Ale kolik je svátostí, to snad víte?
Farářka: No dovolte... i když, to není tak jednoznačné...
Moderátor: To si snad děláte legraci!?
Farářka: No, vážně, my jich máme sedm, ale třeba evangelíci uznávají jen křest a večeři Páně.
Reportér: Při křtu se dítě polívá vodou a dostane nové jméno, že?
Farářka: Může to být i dospělý, který uvěřil, vyznal víru a chce vstoupit do církve.
Reportér: Musí splnit nějaké podmínky?
Farářka: Musí absolvovat přípravu. U dí­těte se připravují rodiče a poučen by měl být i kmotr či kmotři.
Reportér: Ten kmotr mě zajímá. Vy o nich mluvíte takhle veřejně. Nebojíte se, že z toho budete mít problémy?
Farářka: Jak to myslíte?
Reportér: Takový kmotr se sice může někdy hodit, ale přeci jen člověku dost za­sahuje do života a v lecčems se mu musíte podřídit, i když je to třeba proti vaší vůli.
Farářka: Ale o to právě jde. Kmotr má na nově pokřtěného dohlížet, radit mu, vést ho a přitom ochraňovat, aby se nedo­stal na šikmou plochu.
Reportér: Tam se právě dostane pod vli­vem toho kmotra, ne?
Moderátor: Prosím vás, nechte už ty kmotry na pokoji. A zkusme to celé na závěr nějak shrnout.
Reportér: Ano. To je dobrý nápad. Vy­tvořme si takové desatero toho nejdůleži­tějšího, co bychom si měli zapamatovat.
Farářka: Nezlobte se, ale já tedy roz­hodně odmítám jakkoli zasahovat do Bible a manipulovat Božím slovem. Desatero je v Bibli ve dvou variantách, tak snad ne­musíme vytvářet další!
Reportér: Vás to nějak vzalo! Ale to se mi líbí. Bojovní husitští předkové se hlásí o slovo!
Farářka: Víte co, pojďme se na závěr spo­lečně pomodlit.
Reportér: Pane, jo!
Farářka: Ale, Pane, jo! není žádná mod­litba. Co kdybychom se pomodlili Otče­náš?
Moderátor: Ten tedy neumím, ale rád se ho naučím. Každopádně vám oběma děkuji za zajímavý rozhovor.

Eva Buttová
Autor kresby: Tomáš Altman

Přehled publikovaných článků

Události

Žádné události

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše