Společným zpěvem úvodní písně Jeden Pán, jedna víra byla zahájena letošní novoroční ekumenická bohoslužba, přenášená 1. ledna 2023 v přímém přenosu ČT z Červeného kostela ČCE v Brně.
Současný předseda Ekumenické rady církví v České republice biskup Slezské evangelické církve AV Tomáš Tyrlík uvedl vstupní verš z listu Galatským, 5. kapitoly: „My však z moci Ducha a ve víře očekáváme spravedlnost, která je naší nadějí.“
Úvodním slovem pozdravil také generální tajemník ERC v ČR, starokatolický kněz Petr Jan Vinš. Zmínil 30. výročí vzniku České republiky (po mírovém rozpadu Československa), těžkou situaci doma a zvláště na Ukrajině, poukázal na uprchlíky v naší zemi a zdůraznil, že právě do těchto krizí bylo zvoleno jako téma ekumenické novoroční bohoslužby téma naděje, která „vychází z víry v Boha a jako Světlo svítí do těžkých časů.“ Živé svědectví o naplněné naději podala Jelena Hladka z Charkova se svou vnučkou, která byla přijata jako uprchlík v České republice a našla pomoc v Bratské jednotě baptistů v Brně, podobně jako mnozí další v dalších církvích.
Kázáním posloužil synodní senior Českobratrské církve evangelické Pavel Pokorný, který promluvil na text Zjevení Janova o nové zemi a novém nebi, novém Jeruzalému, kde nebude již nářku ani bolesti… (Zj 21,1-7). Ve své homilii zdůraznil, že daná slova ze Zjevení hovoří do situací, kdy je všeho (bolesti, trápení) již příliš, kdy se člověk cítí bezmocný. A tato Janova vize se snad může stát společnou základnou i přes rozdílnost názorů, které můžeme mít. Nespokojujeme se se záměrnou bolestí působenou jinému, s nářkem bezmocného, toužíme po míru a spravedlnosti a nepřipouštíme vydírání mezi lidmi ani státy. A právě „dole“, kde je nářek a stín smrti, se odehrává Ježíšův život mezi Vánocemi a Velikonocemi, kdy Ježíš odpovídá na tento nářek svým soucitem a milosrdenstvím, jako vtělená Boží útěcha začínající zde na zemi a trvající napořád. Tak i my, byť neobsáhneme veškeré utrpení světa, můžeme pomoci napadenému, trpícímu, znevýhodňovanému. Bůh jedná již v tomto čase skrze člověka. Ti, kdo to dříve nedokázali, se nyní staví ku pomoci. Vize i Janova – dává sílu, inspiruje k životní odvaze a trpělivosti, kterou můžeme nazvat vírou, a k vytrvalé „troufalosti“, která je nadějí.
Následně postupně předstupovali představitelé a zástupci církví s přímluvnými modlitbami. V první přímluvě patriarcha naší církve Tomáš Butta poděkoval za vše dobré, co se podařilo uskutečnit, za všechny dary loňského roku, kdy jsme nicméně museli také čelit těžkému a náročnému. Poděkoval proto Bohu za podpírání jeho milostí v nepříjemných situacích a připomněl Jana Amose Komenského jako „příklad člověka vytrvale konajícího dobro“. Vše je v rukou Božích, jenž je pramenem světla a naděje.
Další přímluvy se týkaly ekumenické spolupráce, pomoci lidem, dále rodin a výchovy, míru mezi národy a lidmi, zvláště na Ukrajině, pomoci nemocným a trpícím, lidem, kteří utíkají před válkou, i těm, kteří jim pomáhají. Následovaly prosby za ty, kteří mají v rukou moc, i za každého z nás, abychom dokázali pomoci těm, kteří to potřebují.
Brněnský biskup Konzbul, který zastupoval Českou biskupskou konferenci (ČBK), se pomodlil za právě zemřelého papeže Benedikta XVI. a dovedl všechny ke společné modlitbě Otče náš. Poté originálně pomocí orientálního příběhu rozvinul téma naděje, která byla hlavním tématem letošního setkání.
Také biskup Tyrlík rozvedl téma naděje velmi originálně příběhem o čtyřech svících – pokoji, víře, lásce a naději, která se může stát zdrojem obnovy všeho, zvláště je-li zakotvena v Bohu.
Novoroční ekumenickou bohoslužbu uzavřeli představitelé církví tzv. Áronským požehnáním, na něž navázal závěrečný společný zpěv: Narodil se Kristus Pán.
Hana Tonzarová
