Z Nového zákona poznáváme, jaký je Ježíš vlídný a laskavý ve svém vztahu k lidem. Ale jaký je Ježíšův vztah k přírodě a tvorům, kteří v ní žijí? Má Ježíš na své cestě záchrany a vykoupení člověka také na zřeteli přírodu a Boží tvory?

Ekologickými motivy jsou míněny některé modlitební formulace v Liturgii podle Karla Farského, které se vztahují k vesmíru, zemi a přírodě jako Božímu stvoření, k životu člověka v prostředí přírody a obživě, kterou poskytuje. Tyto důrazy jsou zřejmé jak v počáteční verzi Farského liturgie, tak i v dalších jejích úpravách a vydáních. Právě tento rozměr naší křesťanské víry, vztahující se k přírodě a životnímu prostředí, získává v současnosti svoji novou naléhavou aktuálnost.

Před rokem 2015 byl Jan Hus tak trochu v naší společnosti zapomínaný. V roce 2015 se však o tuto osobnost projevil velmi intenzívní zájem a uskutečnilo se velké množství projektů a akcí u nás i v zahraničí.

Náboženství a víra v té době byly veřejnou záležitostí a politika se s náboženstvím navzájem prolínaly a často splývaly. Poprava na Staroměstském náměstí byla jednak politickou záležitostí, jak to chtěl císař Ferdinand II. takto manifestovat před světem, ve skutečnosti šlo i o náboženské záležitosti.