Ježíš mluvil překvapivě velmi často o penězích. V jeho podobenstvích a výrocích je toto téma velmi časté. Hovořil o podnikání (Mt 25,14-30), o výplatě (Mt 20,1-16), o dluzích (Mt 18,20-35), o rozhazování peněz (L 15,12-14) i o zpronevěře (L 16,1-9).
Ježíš nemluví jen o velkých částkách a horentních sumách, ale vidí hodnotu i těch malých drobných peněz. Žena, která ztratila jeden peníz, jej usilovně hledá (L 15,8-9). Člověk má být poctivý v malém (L 16,10). Musí zaplatit všechno do posledního haléře (Mt 5,26).
Dává za příklad ženu, která vhodila do chrámové pokladny drobný peníz (L 21,1-4). Dala z mála, co měla. Ale člověk má vždycky málo a chtěl by mít víc. Věděl by, jak by s penězi naložil, co všechno ještě by si pořídil a co všechno by mu peníze umožnily. I ten, kdo má hodně, si myslí, že má ještě málo, a chtěl by více. Proto když někdo nezištně druhým dává, tak se v něm projevuje duch Kristovy štědrosti (Sk 20,35).
