Náboženská stavba – její charakter a funkce

Poznámky k projevu při zahájení výstavy o sborech CČSH na Ostravsku – prosinec 2021 

Chrám, kostel, sbor, modlitebna je náboženskou stavbou či prostorem, která má své specifické funkce a spirituální smysl. Na pozadí křesťanské stavby můžeme spatřovat tři základní typy starověkých staveb, které jejich podobu ovlivnily a ovlivňují.

Prvním z nich je starozákonní jeruzalémský chrám, druhým typem je židovská synagoga a třetím antický dům. Chrám je místem kultu, kde se přinášejí oběti, synagoga místem vyučování a modlitby a dům místem společného života.
Jestliže pro pravoslavné a katolické chrámy jsou charakteristické prostory pro kult a rituály, pro protestantské stavby jsou prostory především určené pro kázání, tak pro novodobé pojetí je příznačný dům ve smyslu komunitních center. Jde o společný život věřících i otevřenost vůči společnosti, kdy se setkání nekoná jen ve sváteční den, ale i ve všední dny v různých formách a aktivitách.

V Církvi československé husitské se vyskytují všechny tři typy staveb. Jednak adaptované historické kostely – původně katolické, luterské i pravoslavné, či řecko-katolické. V naší církvi se můžeme setkat i s tím, že jsou užívány k bohoslužbám původně židovské synagogy, kterých je několik desítek, což je pro křesťanství určitou raritou. A dále v naší církvi jsou užívány domy, které byly zakoupeny a v nich byla vytvořena liturgická síň, modlitebna. Domy byly původním místem shromažďování prvních křesťanů jako „dům církve“.

Pro křesťany je určující vztah Ježíše Krista k chrámu a jeho pochopení posvátného prostoru. Ježíš učí v chrámu, v synagogách i ve volné přírodě. Ježíš společně stoluje s učedníky. Ježíš se setkává s lidmi, buduje vztahy a vytváří společenství.

Tato trojí základní funkce náboženské stavby ve vztahu k ústřední postavě Ježíše Krista je zřejmá i v pojetí staveb Církve československé husitské, ať již adaptovaných historických, tak nově vybudovaných sborů. Sbor je místem, kde se mají lidé nábožensky a biblicky vzdělávat, kde se konají obřady – především se slaví svátost večeře Páně a kde se tvoří vzájemné vztahy. Tato trojí funkce – vzdělávací, liturgická a koinonická se odráží také ve stavbách Církve československé husitské.

Naše sbory vyjadřují vztažnost mezi tradicí a novostí, hledáním moderního pojetí křesťanského chrámu. Znaky našich sborů jsou: 

• christocentričnost (ve středu je Ježíš – jeho obraz, plastika nebo kříž)
• jednoduchost a prostota
• otevřenost k umění
• návaznost na tradici české reformace (názvy Husův sbor, symbolika kalicha)
• vztah k přírodě jako Božímu stvoření (parky, zahrady, zeleň v okolí sboru jako jeho součást).

Záměrem stavby sborů Církve československé husitské bylo vytvořit místo, které propojuje svět víry s naším každodenním životem, biblická doba s ústřední postavou Ježíše Krista s naší dobou. Současně náboženská stavba odkazuje k tomu, co přesahuje náš život v čase a prostoru.